Nemoci z povolání zahrnují i nemoci kůže

Dermatitida znamená zánět kůže

Profesní dermatitida, tedy zánět kůže související s výkonem práce, dominuje ve statistikách nemocí kůže vzniklých v zaměstnání. Lidé s dermatitidou mají zarudlou, svědivou kůži, na které se mohou tvořit puchýřky. Kůže může být navíc ztluštělá a popraskaná, což je zdrojem nepříjemných, bolestivých pocitů. Důvody vzniku profesní dermatitidy jsou nasnadě – přímý kontakt kůže s určitými chemickými látkami nebo vystavení dalším rizikovým faktorům na pracovišti. Na souvislost potíží s pracovní činností je potřeba myslet zejména, pokud se postižená kůže vyskytuje na rukou, stav se zlepšuje v době, kdy daný člověk není v práci a zhoršuje se po návratu do zaměstnání. Dalším varovným signálem může být, pokud se stejné problémy objevují u více osob na stejném pracovišti.
Iritační, nebo kontaktní dermatitida. Vyznáte se v těchto výrazech?
V souvislosti s profesní dermatitidou zaznívají nejčastěji dva výrazy – iritační a kontaktní dermatitida. Iritační dermatitida je mnohem častější než kontaktní, ale někteří lidé se mohou potýkat s oběma typy dermatitidy zároveň. V čem se tato dvě onemocnění liší?

Při iritační dermatitidě, která tvoří 80 % případů profesní dermatitidy, je kůže narušená různými chemickými látkami obsaženými v čisticích a dezinfekčních prostředcích či barvách a rozpouštědlech. Kůži může dráždit také řezná kapalina, dřevěný prach nebo skelná vata. Příčinou může být ale i mechanické porušení kůže způsobené třením či drobnými oděrkami. Když se k těmto rizikovým faktorům přidá časté mytí rukou, může snadno dojít k narušení ochranné vrstvy kůže. Ta se pak stává velmi náchylnou k poškození a průniku nežádoucích látek. Iritační dermatitida se typicky objevuje přímo v místech, kde dochází ke kontaktu s dráždivými látkami.

Kontaktní alergická dermatitida
Pokud se kůže dostává do kontaktu s nějakou alergenní látkou, může po určité době dojít k rozvoji alergie. V místě kontaktu je kůže zarudlá a svědí, kožní potíže se ale mohou objevit i jinde na těle. Reakce většinou nenastává okamžitě, ale až v řádu hodin či dnů po kontaktu s danou látkou. Mezi nejčastější kontaktní alergeny patří nikl, látky obsažené v cementu a latexových výrobcích, dále formaldehyd, pryskyřice nebo éterické oleje obsažené v kosmetice. Za rizikové se tedy dají označit například tyto obory:

• Stavebnictví
• zdravotnictví
• elektrotechnický průmysl
• výroba nábytku
• výroba bižuterie
• potravinářský průmysl

Čím častější a intenzivnější je kontakt s alergenem, tím vyšší je pravděpodobnost rozvoje kontaktní dermatitidy. Klíčovou roli v prevenci této nemoci z povolání proto hraje bezpečnost práce, minimalizace kontaktu s alergenem, výběr vhodných ochranných pomůcek a pečlivá instruktáž pro zaměstnance. Při výběru ochranných rukavic nezapomínejte na možnou nesnášenlivost latexových nebo nitrilových rukavic. Alergie na latex či látky využívané při výrobě nitrilových produktů může mít velmi nepříjemné projevy. Škála materiálů na výrobu ochranných pomůcek je naštěstí široká a každý obor nebo každý zaměstnanec může využívat rukavice, které jsou pro ně nejvhodnější.

Jak ochránit ruce před dermatitidou?
Ruce je potřeba chránit nejen vhodnými rukavicemi, ale také pravidelným a šetrným mytím. Mycí přípravky sice musí důkladně odstranit používané chemické a další látky, ale neměly by být dráždivé, aby nenarušily ochrannou vrstvu kůže. Hygienu rukou je možné doplnit o ochranné bariérové krémy. Přípravek DermaGuard je obzvlášť vhodný pro suchou a citlivou pokožku, na které vytváří ochranný mikrofilm. Krém ochrání ruce před mnoha chemikáliemi, prachem či rostlinnými a živočišnými kyselinami. Ochrana pokožky trvá obvykle 4 až 6 hodin, během kterých se krém postupně odstraní přirozenou kyselostí potu. Pokud si ale po nanesení krému myjete často ruce nebo přicházíte do kontaktu například s rozpouštědly silikonů, ochranná bariéra může vymizet rychleji. K oblíbeným vlastnostem krému DermaGuard patří snadné vstřebávání bez mastného filmu na rukou a pečlivě připravené složení bez lanolinu a parfemace.

Zdroje:

Occupational Dermatitis – Frequently Asked Questions. Health and Safety Authority Ireland, 2024. Dostupné na:   https://www.hsa.ie/eng/workplace_health/occupational_asthma_and_dermatitis/occupational_dermatitis_frequently_asked_questions/

Kohánka V., Kudász F. Work-related skin diseases. European Agency for Safety and Health at Work, 7. září 2022. Dostupné na: https://oshwiki.osha.europa.eu/en/themes/work-related-skin-diseases

Koller M.F., Foulds I.S. (2019). Cutting Fluids. In: John S., Johansen, J., Rustemeyer, T., Elsner, P., Maibach, H. (eds) Kanerva’s Occupational Dermatology. Springer, Cham. Doi: 10.1007/978-3-319-40221-5_64-2. Dostupné na:  https://link.springer.com/referenceworkentry/10.1007/978-3-319-40221-5_64-2

Davis C. M. Nitrile gloves dermatitis. American Academy of Allergy Asthma & Immunology, 5. července 2023. Dostupné na: https://www.aaaai.org/allergist-resources/ask-the-expert/answers/2023/nitrile

Frankel Y. Latex Glove Allergy. International Academy of Cosmetic Dermatology, 2024. Dostupné na: https://iacdworld.org/latex-glove-allergy/